technický pojem
Kávový test
Coffee test
Kávový test pomáhá úředníkům pochopit, co znamená „obecná inteligence“ strojů — tedy schopnost samostatně se orientovat v novém prostředí, chápat kontext a plnit úkoly bez předem přesně stanovených instrukcí. Tento pojem ukazuje rozdíl mezi úzce specializovanou automatizací a skutečně flexibilní inteligencí, která se přizpůsobuje situaci.
Kávový test je neformální zkouška, kterou navrhl spoluzakladatel společnosti Apple Steve Wozniak. Test prověřuje, zda je robot nebo systém umělé inteligence skutečně „obecně inteligentní“ — tedy zda dokáže vstoupit do libovolné domácnosti, najít kuchyň a uvařit kávu, aniž by měl předem jakékoli informace o uspořádání prostoru. Na rozdíl od Turingova testu, který se zaměřuje na schopnost vést přirozený rozhovor, Kávový test prověřuje fyzické a praktické dovednosti v reálném světě. Slouží jako metafora pro testování, zda systém dokáže zvládat nové a neznámé situace bez lidského vedení.
Princip kávového testu
Kávový test pomáhá úředníkům porozumět rozdílu mezi automatizovaným nástrojem a systémem, který dokáže samostatně reagovat na změny. Tento přístup lze využít při plánování digitalizačních projektů – například k rozlišení, zda daný proces vyžaduje pevná pravidla, nebo adaptivní řešení využívající prvky umělé inteligence.
Pochopení principu Kávového testu usnadňuje i komunikaci s dodavateli. Úředník, který ví, že test zkoumá praktickou „chytrost“ systému, dokáže přesněji formulovat požadavky, stanovit realistická očekávání a argumentovat, proč určitá řešení vyžadují lidský dohled či průběžné vyhodnocování.
Testování nových technologií podle principu kávového testu
Kávový test lze chápat jako inspiraci pro pilotní projekty a testování nových technologií. Místo doslovné aplikace jde o princip: ověřit, zda systém dokáže zvládat reálné situace mimo přesně definované scénáře. Takto lze testovat např. chatboty, digitální asistenty nebo robotické systémy při interakci s občany či dokumenty.
Praktickým krokem může být vytvoření testovacích scénářů, které simulují běžné provozní situace. Úřad sleduje, zda systém reaguje adekvátně, dokáže si poradit s neúplnými informacemi a zachovává bezpečnost i transparentnost komunikace.
Bezpečnostní a etické aspekty kávového testu
Technologie, které by teoreticky „prošly“ Kávovým testem, vyžadují vysokou úroveň autonomie a přístupu k datům. To s sebou nese rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti, ochrany soukromí i etických hranic. Je proto důležité nastavit dohled, odpovědnosti a kontrolní mechanismy dříve, než se takové systémy zapojí do služeb občanům.
Bez jasného rámce a komunikace směrem k veřejnosti může dojít k nepochopení nebo ztrátě důvěry. Transparentní přístup — včetně vysvětlení, že systém nejedná „sám od sebe“, ale podle algoritmů — pomáhá zachovat odpovědnost na lidské straně.
AI GRAMOTNOST
Proč to má znát i úředník?
Kávový test ukazuje hranici mezi automatizací a skutečnou inteligencí – tedy schopností systému chápat kontext a adaptovat se.
Úředník, který chápe tento pojem, dokáže efektivněji řídit očekávání vedení i veřejnosti. Uvědomuje si, že současné systémy, včetně velkých jazykových modelů nebo generativní AI, nedisponují obecnou inteligencí, ale jsou specializované na konkrétní úlohy.
Tento přístup pomáhá v praxi: umožňuje nastavit hranice automatizace, zachovat lidský dohled a posilovat důvěru občanů v digitální služby státu.